Svátost pomazání nemocných
Sacrosanctum
concilium
73:
"Poslední pomazání" se může
lépe nazývat "pomazání nemocných." Není to svátost jen pro ty, kdo
se ocitli v krajním ohrožení života. Proto je příhodná doba pro
její přijetí už tehdy, když věřící začíná být v nebezpečí
smrti pro nemoc nebo stáří.
Slavení svátosti
k.
998 - Slavení svátosti pomazání nemocných
-
Jakub
5:14-16; Lumen gentium 11: „Svátostí
pomazání nemocných a modlitbou kněží doporučuje celá církev své
nemocné trpícímu a oslavenému Pánu, aby jim ulehčil a zachránil je.
Vybízí je, aby se dobrovolně přidružili ke Kristovu utrpení a k jeho
smrti a tak byli prospěšní Božímu lidu."
-
Pomazáním
nemocných olejem a pronášením slov podle liturgických knih.
-
Církev
doporučuje nemocné Pánu.
-
Aby
jim ulehčil a uzdravil je.
-
Slavení
svátosti pomazání nemocných a odpuštění hříchů:
As
for the anointing itself remitting sins, there were two opinions on this
at Trent. One
held that the anointing remits venial sins; the other that the anointing
remits the remnants of sins, after they have been forgiven. No doctrine of the
Church has ever declared to be true the magical notion that has existed in
Catholic culture that the anointing can remit all sins, even without
contrition.
Pomazání
-
Může
být použit pouze olivový nebo jiný rostlinný olej (k. 847).
-
Olej
má být požehnán biskupem (k. 999, srov. k. 381 a 368).
V
případě nutnosti knězem (k. 999,2).
-
Maže
se většinou na čele a na rukou (k. 1000).
-
Slova
se říkají jenom jednou (k. 1000):
"Skrze toto svaté pomazání ať ti Pán pro své milosrdenství
pomůže milostí Ducha svatého. Ať Tě vysvobodí z hříchů, ať tě
zachrání a posilní."
"Through this holy anointing
may the Lord in his love and mercy help you with the grace of the Holy
Spirit. May the Lord who frees you from sin save you and raise you up."
-
Udělovatel
maže zpravidla vlastní rukou (k. 1000.2).
-
Příprava
ke slavení pomazání (k. 1001).
-
Společné
slavení (k. 1002).
Udělovatel
pomazání nemocných (k. 1003)
-
Solus
sacerdos
(zahrnuje kněze a biskupy) platně uděluje pomazání nemocných (k.
1003.1).
Debaty ohledně udělovatele pomazání nemocných:
Po 2. vatikánském koncilu, někteří biskupové žádali Apoštolský
stolec, aby jáhni směli udělovat tuto svátost, jak to odpovídá tradici
prvních osmi století.
'Solus sacerdos' a 'platně"
je současné kanonické řešení.
-
K udílení
není třeba zvláštní jurisdikce, stačí rozumný důvod (k. 1003.2,
530,3).
-
Kněz
smí nosit s sebou posvěcený olej (k. 1003.3; srovnej k. 935).
Osoby,
kterým se uděluje pomazání nemocných (k. 1004)
Věřící
(k. 204.1, 205, 844.3-4)
-
Který
dosáhl užívání rozumu.
-
Dostal
se do nebezpečí života z důvodu nemoci nebo stáří.
-
Pomazání
se může opakovat, ale ne pravidelně.
-
Neuděluje
se vojákům před bitvou nebo odsouzenému na smrt.
Pomazání
v nerozhodných situacích se udělí bez podmínek (k. 1005)
-
Dosáhl
věřící užívání rozumu?
-
Je
nebezpečně nemocen?
-
Je
už mrtev?
-
Jestliže
věřící katolík už ztratil vědomí anebo už nemá jasnou mysl – předpokládá
se, že by si přál přijmout tuto svátost, pokud se nemůže prokázat
opak (k. 1006).
Pomazání
se neuděluje (k. 1007)
-
těm,
kdo zatvrzele setrvávají ve zjevném těžkém hříchu (srov. k. 915)
-
Podmínečné
pomazání se neuděluje (Nad mrtvým tělem se modlíme).
Viaticum
(k. 921, 922, 891)
Ekumenické
situace slavení svátosti pomazání nemocných
-
Katolík
smí přijmout pomazání od nekatolického kněze (k. 844.2)
-
Katolický
kněz smí pomazat věřící z ortodoxních církví (k. 844.3)
-
Ekumenický direktář 125:
"Catholic ministers may lawfully administer the sacrament of penance,
Eucharist, and the anointing of the sick to members of the Eastern Churches,
who ask for these sacraments of there own free will and are properly
disposed. In these particular cases also, due consideration should be given
to the discipline of the Eastern Churches for their own faithful and any
suggestion of proselytism should be avoided."
-
Katolický
kněz smí pomazat jiné křesťany za podmínek v k. 844.4 a Ekumenický
direktář 130 a 131.
Povinná
literatura:
Kánony 998-1007.
Tretera, Církevní právo,
160-161.
Obřady pomazání nemocných.
Doporučená
literatura:
Pavel VI, apoštolská konstituce Svátost pomazání nemocných, 30. listopadu
1972.
Katedra
církevního a civilního práva
Teologická fakulta Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích